Tato "soutěž" vlastně žádnou "soutěží" být neměla. Byl to jen plán kam bych se letos chtěl podívat, projet se a něco pěkného nafotit. Ve Vrchařskou Korunu Jesenicka se tento plán začal měnit při jedné z etap Vrchařské koruny Valašska, kterou jsem jel společně s kamarádem Petrem Mikeskou a který jen tak zlehka prohodil tu památnou větu "co tak udělat Korunu i v Jeseníkách?". No a VKJ 2015 byla na světě....
Nejprve jsme s Petrem dali do kupy 20 vrcholů, já poté vytvořil
www stránky, Petr pak Tabulku startujících a Mapu vrcholů a 1.4.2015 mohlo vše začít...
První padl Cvilín, kopeček který chrání město Krnov a kde se nachází Kostel Panny Marie Sedmibolestné a také Rozhledna. Následoval Hraniční vrch, kde je na jeho vrcholu rozhledna tvořená dvěma bývalými telekomunikačními věžemi, která se tyčí nad Městem Albrechtice. Byla to krásná odpolední jarní etapa po práci.
Následovala polojarní etapa na Kraví horu a Pannu Marii Pomocnou. Poprvé jsem nejel sám, ale i Petrem Mikeskou a jeho druhy z CPV Krnov. Bylo jarní nádherné počasí, ale na Solné hoře, kam jsme neplánovaně odbočili z Kraví hory, ležel ještě sníh...přežil jsem to a jeli jsme dál vstříc vrchu, který najdete mezi Zlatými Horami a Heřmanovicemi a kde se nachází poutní kostel Panny Marie Pomocné.
Koruna se mi pěkně začala rozjíždět a tak jsem zvolil něco delšího. Bývalou sopku Velký Roudný a Uhlířský vrch na Bruntálem. Nečekal jsem, že Velký Roudný bude takové "maso". Cestu jsem zvolil po trase Opava-Slezská Harta-Roudno-Velký Roudný a zde přišlo to "maso", sice 500-metrový kopeček ale jinak než pěšky to prostě nešlo, prudká travnatá stráň, která prověří kondici i pěším turistům a dolů s kolem ještě horší. Pak jsme se s Petrem protáhli kolem přehrady a směřovali k Bruntálu na Uhlířský vrch.
Po této etapě přišla malá odmlka v podobě
Moravské Stezky. Po této 300 kilometrové anabázi na mě čekaly další dva kopce, a to Milíř neboli Mořské Oko a Annaberk. Tuto etapu se mnou absolvovali poprvé mí noví kamarádi z Ostravy, Jindřiška a Radek, maratonci, ale příjemní.
Skalku novou rozhlednu u Holčovic resp. Nad Jelením jsem si dal sám, abych se rozjel před etapou na Alfrédku a Rabštejn, kde mne opět doprovodil Petr Mikeska. Poté následoval měsíční půst s regenerací v
Egyptě.
Po dovolené přišel na řadu Studniční Vrch s výšlapem na Rejvíz resp. Orlí Vrch a pak nejvzdálenější kopec VKJ, 12-ti kilometrové stoupání na Borůvkovou horu z města Javorníku....byla to nádhera i pokračování etapy přes Žulovou a Vápennou až do Jeseníku.
Po pár dnech přišel vrchol, ale ne konec, soutěže. Víkend s ubytováním ve Vrbně pod Pradědem s výjezdy na Medvědí horu, Dlouhé stráně, Praděd a Videlské Sedlo. Pro mě osobně Masakr, pro Petra příprava na Pyreneje, nicméně tento víkend nikdy nezapomenu, nádherné počasí a super výjezdy. Pak přišel čas na další dovolenou a přípravu.
Zbývaly poslední dva kopce, Obří Skály a Zlatý Chlum. Skály padly s přispěním Jindřišky a Radka 7.8.2015 a Zlatý Chlum po "donucení" od mé ženy 5.9.2015......Hurá, KONEC
Žádné komentáře:
Okomentovat