Předposlední
zářijový víkend tohoto roku a konec léta byl ten správný
čas na projetí Cyklostezky BEČVA 2015. Opět jsem ji absolvoval s
mým kamarádem Petrem Mikeskou věrným to průvodcem.
BEČVA
jako řeka má dva prameny a tudíž dvě větve, Rožnovskou a
Vsetínskou, názvy korespondují s názvy důležitých měst na
těchto tocích. Jako startovní i cílové město jsme si zvolili
Hranice na Moravě, i když jsme mohli použít i Přerov kudy BEČVA
vede a teče. Dle mého soudu je tato cyklostezka nejkrásnější u
nás. Povrch, přemostění toků, značení info je příkladné.
Jediný zádrhel je zatím hned na začátku za Lázněmi Teplice nad
Bečvou, kde po táhlém stoupání Lázněmi následuje prudký
hrubo kamenitý sjezd, ale nyní po pořádku.
Bylo
9.00 sobota 19.9. právě jsme s Petrem vystoupili na nádraží v
Hranicích, seřídili GARMINy a vydali se po cyklotrase 6139 hledat
napojení na BEČVU. Narazíte na ni projetím pod Náměstí a
mostem přes stejnojmennou řeku. A tak jsme byli na Cyklostezce
BEČVA ( později jen BEČVA ). Směřovali jsme po ní do Lázní
Teplice nad Bečvou a stále do kopce, pěkné stoupáničko. Poté
jsme pokračovali směr Ústí do Skaličky, kde krom Zámku, najdete
rozdvojení BEČVY. My zvolili tu těžší cestu přes kopec
Strážisko a obec Zámrsky do Hustopečí nad Bečvou. Zde můžete
buď projet městem, kde najdete Zámek a kostel Povýšení sv.
Kříže, a nebo ještě před vjezdem do města odbočit na novou
spojku směr Valašské Meziříčí. Příjezd do tohoto Valašského
města je úplně nový a ještě málo značený. Naštěstí nás
zde provedl kamarád Ladislav Jemelík a díky němu jsem najednou
stáli u soutoku Rožnovské a Vsetínské Bečvy. V městě jsme si
dali přestávku a poté pokračovali dál směr Rožnov pod
Radhoštěm. Stále jsme jeli po luxusní cyklozcezce a to i přes
Dolní, Prostřední i Horní Bečvu. Cestou jsme projeli Golf
Clubem, zastavili Na Zavadilce křižovatce směr Pustevny a přehradě
Horní Bečva. Zde BEČVA vlastně končí, ale my pokračovali dál
na horské sedlo Bumbálka, která byla kdysi hraničním místem se
Slovenskem a dále směr Makovské Sedlo, kde se nachází Památník
II. sv. války a místo kudy jsme se vrátili zpět do České
republiky na Valašsko. Několika kilometrovým sjezdem jsme dorazili
do cíle první etapy do Leskové. Zde najdete mimo opět BEČVY i
lyžařské areály, hotely Galik a SPA Laterna a také výborný
minipivovar Pod Pralesem s vynikajícím pivem i jídlem. Toť krásný
závěr prvního dne...
Den
druhý měl na pořadu cestu zpět, ale po Vsetínské větvi BEČVY.
Jak bývá probudili jsme se s Petrem brzy, už kolem šesté ráno a
v 7 jsme již byli připraveni vyrazit. Snídani jsme vyřešili v
obchodě ve Velkých Karlovicích, kde jsme se od jednoho bodrého
Valacha dověděli, že na Valašsku žádné kopce nésú, tak
nechápu na čem je založena soutěž Vrchařská koruna Valašska
:-) ? Poučeni jsme jeli dál směr Karolínka, Nový Hrozenkov,
Halenkov, Ústí. Všechny tyto obce míjíte aniž trefíte na
hlavní cestu, prostě paráda. Snad jen někdy přehledně bezpečně
křižujete nebo odbočujete např. na stoupání Kasárně či
Kohútka. V Ústí jsme podjeli cestu Vsetín-Trenčín a v pohodě
dojeli do Vsetína Valašské to Metropole a odtud až do Jablůnky,
místa přestávky u mého Trenéra Strýca Rudy. Po občerstvení a
pokecu jsme opět osedlali své oře a "cválali" směr
Mikulůvka, Jarcová, Bystřička až jsme dojeli zpět do ValMezu.
Odsud už to bylo celkem snadné, až na malé kufrování v
Hustopečích nad Bečvou, dojet až do Hranic na vlak.
Celé
putování mělo celkem 170 km, které byly perfektní a již se nyní
těším na rok 2016, kdy bychom s Petrem chtěli projet moravskou
část Cyklostezky GREENWAY KRAKOW-WIEN..... tak Kolu zdar !!!
